Security Talk Čichnova 2026

Základní myšlenka maximální ochrany před hrozbami přicházejícími se soubory je vlastně jednoduchá – hrozby je nutné zachytit a neutralizovat ještě předtím, než se dostanou do chráněného prostoru. Čím později k tomu dojde, tím větší mohou být následky. To je však jen první princip kvalitní ochrany.

Mimo jiné je nutné zajistit co nejlepší detekci rizikového obsahu pomocí většího počtu antivirových enginů, vyhodnocovat rizika související se známými zranitelnostmi a využívat detekci chování zero-day hrozeb.

V přednášce se proto podíváme na technologie společnosti OPSWAT, které v této oblasti patří mezi špičku. A ukážeme si i příklady, jak mohou pomoci s ochranou školních IT prostředí.

Přednáška prostřednictvím poznatků neurovědy přiblíží procesy, které ovlivňují vnímání, učení a chování žáků. Zaměří se na kognitivní zkreslení, dopaminové mechanismy a specifika období dospívání.

Pozornost bude věnována také vlivu internetu, chytrých telefonů, her a sociálních sítí na děti a dospívající, a v neposlední řadě také tomu, jak do jejich života vstupuje umělá inteligence.

Součástí budou praktické tipy využitelné ve výuce a doporučení, jak u žáků posilovat potřebné dovednosti.

Jak budovat bezpečnost podle toho, co útočníci skutečně dělají, a ne jen podle obecných hrozeb či požadavků norem? Workshop představí přístup Threat-Informed Defense (TID), roli rámce MITRE ATT&CK a možnosti využití modelů hrozeb, které bezplatně zpřístupňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Účastníci si na praktických příkladech vyzkouší, jak modely přizpůsobit vlastní organizaci, propojit je se stávajícími bezpečnostními opatřeními, odhalit slabá místa a lépe cílit další rozvoj bezpečnosti. Workshop nabídne konkrétní postupy, jak přejít od obecných požadavků k měřitelné a efektivní kybernetické odolnosti. Pro aktivní účast je nutné přinést si vlastní notebook.

Rok 2026 ukazuje, jak rychle se může změnit technologický svět. Umělá inteligence během několika měsíců posunula hranice toho, co dokážeme automatizovat, vytvořit – ale také zneužít. Stejným tempem se proměňuje kyberprostor, ve kterém se potkávají nové technologie, kybernetická kriminalita, geopolitické zájmy i informační operace.

Přednáška nabídne pohled na nejvýraznější změny roku 2026 a na konkrétních příkladech ukáže, jak AI mění možnosti útočníků i obránců, jak technologie vstupují do geopolitických konfliktů a proč může být rychlost technologického vývoje sama o sobě jednou z největších bezpečnostních výzev současnosti.

Skutečná odolnost vzniká dlouhodobým budováním vzájemné znalosti, důvěry a schopnosti společně reagovat. Příspěvek představí zkušenosti ze společného cvičení společnosti ČEPRO a Informačních a kybernetických sil AČR zaměřeného na posílení odolnosti strategicky významné infrastruktury. Ukáže, jak může spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem přispět k lepší připravenosti na bezpečnostní incidenty i krizové situace.

„Vidíme to všude. Lidské zdroje začínají hrát druhou ligu a vyklízejí pole zdrojům umělým.“

Přednáška se zabývá nástupem AI agentů a otázkou, co jejich rozvoj znamená pro lidskou práci. Charvát vychází z prognóz, podle nichž by AI agenti mohli už kolem roku 2028 zvládat řadu činností levněji, rychleji a lépe než lidé. Klade si proto otázku, zda jsme svědky konce práce v podobě, jak ji známe, a zda bude člověk na budoucím trhu práce stále relevantní.

Součástí přednášky jsou témata „Člověčí handicapy“, profese ohrožené AI versus profese budoucnosti, způsoby, jak přežít ve světě AI, a budoucnost (ne)práce. Celkově je téma podané s nadsázkou a humorem, ale dotýká se poměrně zásadních otázek smyslu práce, zaměstnanosti a lidské identity

Jak budovat u dětí a mladých lidí zdravý vztah k digitálním technologiím? Digitální odolnost nevzniká zákazy ani seznamem rizik, ale schopností rozumět technologiím, rozpoznat problém, samostatně se rozhodnout a vědět, co dělat, když se něco pokazí. Prezentace ukáže, jak tyto dovednosti rozvíjet ve škole prostřednictvím konkrétních situací, zkušeností, diskuse a spolupráce. Zároveň představí roli učitele, rodičů a školy při vytváření prostředí, ve kterém se děti mohou učit i ze svých chyb.

V odpoledním bloku proběhnou dva workshopy, účastníci se rozdělí do skupin tak, aby mohli navštívit oba.

Co školy mohou udělat pro to, aby byli absolventi pro firmy zajímaví?   Ing. Marek Kocan

Poptávka po šikovných absolventech je ze strany otevřeně uvažujících zaměstnavatelů vysoká. Mají ale školy skutečné povědomí o tom, co firmy od absolventů očekávají? A co mohou učitelé udělat pro to, aby co nejlépe podpořili budoucí úspěch svých studentů? Pohledem člověka působícího na obou stranách pomyslného tržiště se v rámci workshopu zaměříme na to, jakou roli hrají jednotlivé oblasti vzdělávání, schopnost učit se, praktické zkušenosti získané během studia, kritické uvažování nebo ochota dále se zlepšovat. Formou živé diskuse se pak společně pokusíme najít odpověď na otázku položenou v názvu tohoto příspěvku. 

Milníky druhé světové války z pohledu bezpečnosti informací Ing. Pavel Janák, PhD., MBA

Co se stane, když jsou klíčová varování přehlédnuta nebo špatně interpretována? A jak může náhodné setkání v hospodě spustit řetězec událostí, který přepíše dějiny?

Přednáška Vás vezme na cestu do minulosti – do období druhé světové války, kdy selhání v ochraně citlivých informací mělo fatální následky. Zaměříme se na klíčové momenty, jako byl útok na Pearl Harbor nebo německá invaze do Francie, a ukážeme si, jaké důsledky může mít podcenění rizik, nedostatečná komunikace nebo ignorování varovných signálů.

Tyto historické příběhy nám připomínají jednoduchou pravdu: informace rozhodují o vítězství nebo porážce. Ukazují také, jak snadno může lidská chyba v bezpečnostních postupech ovlivnit výsledek celé operace.

Přijďte si poslechnout, proč je důležité se z minulosti poučit – a co se může stát, když bezpečnostní protokoly selžou. Nastupujte, vyrážíme na frontu nových informací!